Přidat k oblíbeným | Nastavit jako domovskou stránku | přihlášení | registrace | seznam uživatelů
Facebook
Kategorie: články

Maassluis - Holandsko 2009

Na poslední 4 říjnové dny se brněnští korfbalisté těšili snad více než na finálový den. Vždyť po více než 15 letech jsme díky nově získanému partnerskému klubu v Maassluis u Rotterdamu měli možnost porovnat naše korfbalové umění s hráči z kolebky korfbalu. A jak celá akce dopadla? Čtěte dále...

 

 

18 brněnských korfbalistů a korfbalistek vyrazilo směrem na západ 5 auty. Někteří vyjeli už v úterý večer, zbytek vyrážel až ve středu ráno. Po dlouhé cestě zpestřené několika dopravními zácpami jsme dorazili ke klubovně korfbalového týmu CKC MAASSLUIS, která měla být po následující dny naším domovem. Perňovo auto dorazilo na místo dřív a jeho posádka se vydala poznávat krásy hostitelského města. To se jim bohužel nevyplatilo, protože auto plné věcí zaujalo neznámého zloděje, který po rozbití okna začal prohledávat obsah zavazadel. Naštěstí byl zřejmě někým vyrušen a nestihl nic ukrást, jenže auto s rozbitým oknem zajistila policie a odtáhla ho do Rotterdamu. Jeho hledání a dovoz zpět nakonec majitele stálo 180 € a hromadu starostí. Ostatní dojeli do Maassluis během večera a až na promáčknutý nárazník Kubova auta byli všichni v pořádku.

 

Po ubytování v klubovně a výborné večeři jsme se pustili do barových zásob, které jsme dostali k dispozici, a krátce na to jsme už leželi ve spacácích. Čekal nás totiž v následujících dnech velmi náročný program.

 

 

Ve čtvrtek ráno nás po snídani čekal první trénink, který se konal na nádherném venkovním hřišti hned vedle klubovny. Trénink vedla trojice trenérů z Maasluis a De Lier. Po 15 minutách většina z nás sotva popadala dech a začali jsme chápat, proč jsou Holanďani tak dobří - jejich tréninky jsou prostě mnohem náročnější nejen na fyzičku, ale taky na preciznost provedení.

 

Odpoledne nás čekal blok s videem pro rozhodčí i hráče, který jsme završili prohlídkou městečka a nákupem dobrot pro rodiny a kamarády. Po vynikající večeři, kterou nám připravoval šéfkuchař Sander, následoval odjezd do sousedního městečka Maassdijk a v něm soupeř hrající 1e klasse - Dijkvogels Maassdijk.

 

Jako první svůj zápas sehrálo Béčko. Od prvních momentů bylo vidět, že zkušenosti a uměn je na straně domácího týmu, ale skvělý výkon soupeře vyburcoval i naše hráče, z nichž většina předváděla výkon na hranici svých možností. Přesto byl nakonec rozdíl ve skóre výrazný - 14:6.

 

V zápase A-týmů nejdříve brněnští začali skvěle a proti svému soupeři 15 minut drželi vyrovnané skóre. Dijkvogels ná ale ukázali, co znamená holandský korfbal - všichni hráči byli výrazně rychlejší a přesnější v náhrách i zakončení než my a zaslouženě do poločasu odskočili na rozdíl 5 košů. Druhá půle už byla plně v režii domácích, i když i my jsme se snažili. Konečná porážka 18:11 ale rozhodně nebyla ostudou.

 

 

Páteční trénink vedl Johan z Maassluis a Stefan z Dijkvogels a opět jsme dostali pěkně zabrat. Hlavní snahou bylo vnutit naší hře řád a odstranit hlavní taktické chyby. Večerní zápas pak měl ukázat, jestli se to povedlo. 

 

Odpoledne jsme vyrazili do nedalekého Delft na prohlídku. Největším zážitkem byl určitě výstup na věž kostela Nieuwe Kerk, který ocenili zejména ti, kteří mají závratě. Výhled z ochozu věže ve výšce skoro 100 metrů byl nádherný, i když někteří ho viděli jen z dveří schodiště, protože si prostě ven netroufli. Docela dobrý nápad zaplatit 3 € za to, že si můžu vyšlápnout 360 schodů a pak zase sejít dolů :-)

 

Večerní zápas nás pak svedl dohromady s družstvy klubu Valto De Lier.

Béčko v prvím utkání opět předvádělo na své poměry dobrý korfbal, ale soupeř hrající 7. nejvyšší holandskou soutěž byl přesto výrazně lepší a porážka o 9 košů byla poměrně milosrdná.

Ačko tentokrát čekal soupeř s pomalejším herním projevem, ale o to trpělivější v útoku. I přes snahu jsme v poločase prohrávali o 6 košů. Ve druhé půli jsme ale zlepšili zejména zakončení a pomalu jsme náskok stahovali. Konečné skóre 16:13 ve prospěch domácích bylo určitě úspěchem. Výsledek jsme pak zapíjeli v klubovně soupeře až do půlnoci.

 

 

V sobotu někteří vyrazili na zápasy žákovských týmů domácích Maasluis jako rozhodčí, zbytek se roprchl po okolí za různými výlety a nákupy. Odpoledne nás pak čekaly zápasy s domácím celkem.

 

Opět zahajovalo Béčko, které ale už bylo oslabené o některé hráče a na hráčích se podepsala i únava z náročného programu. V zápase jsme hodně kazili a pro soupeře jsme byli snadným soustem. Konečné skóre bohužel nevím, ale tuším, že to bylo někde kolem 23:7.

 

Hráči Áčka pak ve druhém utkání sice chtěli bojovat se svým soupeřem, ale kombinace velké únavy, velmi špatné střelby, trochu i smůly v zakončení a především pak neuvěřitelně úspěšné střelby z dálky ze strany soupeře vedla k velkému rozdílu ve skóre už od počátečních minut. Poslední desetiminutovka zápasu už byla z naší strany jen křeč, ale snaha nedovolit soupeři vstřelit 30 košů nakonec byla úspěšná - prohráli jsme ale vysoko 28:8.

 


Co se nám nepovedlo na hřišti, napravili jsme na večerní party, kde jsme ukázali, že se rozhodně umíme dobře bavit. Hráče, trenéry i funkcionáře partnerského klubu jsme naučili pít náš klubový nápoj - kofolu s rumem, probrali jsme možnosti další spolupráce, rozdali drobné dárečky všem, kdo se o nás staral a v pozdních nočních hodinách se vydali zpět ke klubovně.

 


Ráno pak následovalo balení a postupný odjezd směr Brno. Perňovo auto se zalepeným okénkem igelitovou fólií ještě po cestě prokázalo své sklony ke smolařství, když si ho němečtí policisté vybrali k důsledné kontrole v protidrogovém zásahu. Když ale nic nenašli, dorazila těsně před nedělní půlnocí i tato posádka zdárně domů.

 

Na konec si dovolím malé osobní zhodnocení celé akce:
Myslím, že jsme prožili úžasnou akci, na kterou budeme dlouho vzpomínat. Pevně doufám, že nám něco dala i po korfbalové stránce. Ukázala nám, jak moc se ještě můžeme učit a to nejen jako hráči, ale i jako trenéři nebo organizátoři či funkcionáři. Domácí tým se o nás staral naprosto úžasně a pokud nám naši návštěvu příští rok oplatí, budeme mít spoustu práce, abychom se neneachali zahanbit. Myslím, že po herní stránce byla akce perfektní, soupeři byli přesně takoví, jaké jsme potřebovali a museli jsme hrát velmi dobře, abychom neutrpěli ostudu. Škoda, že jsme výjezd neabsolvovali v nejsilnější sestavě a že se spousta hráčů nepotkala s ideální střeleckou formou, mohli jsme určitě uhrát i lepší výsledky. Pevně věřím, že jsme otevřeli novou kapitolu brněnského korfbalu, která bude spojena s naším partnerským klubem CKC MAASSLUIS. 

 

 

Na úplný závěr bych chtěl moc poděkovat všem řidičů a majitelům aut, protože jen díky nic jsme dorazili všichni v pořádku a zdraví zpět domů. A věřte, že řídit 12-14 hodin v kuse nebyla žádná legrace. Velký dík tedy patří Markovi, Kubovi, Perňovi, Badymu a Zbyňovi.

 

Autor: Ondra
Vydáno: 3.11. 2009 20:35
Přečteno: 1033x
Hodnocení: 2.6 (celkem 346 hlasů)
Známkovat:  1 | 2 | 3 | 4 | 5 (jako ve škole)

print Formát pro tisk



Přidat komentář

Přidávat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Zadejte své uživatelské jméno a heslo

Uživatel  
Heslo

Registrace >
Zapomenuté heslo >

Komentáře


Zatím nebyly přidány žádné komentáře.